Zážitky z tmy

ČAU! Tak jsem venku ze tmy a byla to JÍZDA! Motá se mi ještě krapet hlava, jako bych se potýkala s kocovinou, takže docela slušnej pětidenní mejdan, hele! No, několik z Vás mi psalo, ať si hlavně dělám zápisky (a ať to taky prý všechno fotím haha), tak mám k tomu pár poznámek. Asi 15 listů. Btw dost vtipně se potmě píše. (Doporučuju vyzkoušet, přestat po chvíli psát, dělat něco jiného a pak se vrátit na to stejné místo a ZKUSIT navázat). Nicméně, par krátkých vsuvek. Geniálně se tam spalo. Asi dva dny jsem nedělala nic jiného. Odpojena od všeho, v pidi domečku u lesa, na bio farmě. Jídlo raw, různé smoothies, saláty - vše z jeho zahrady - chuťově skvělý. Potmě jsem se vždycky snažila přijít, co to asi tak jím. Dle Juraje, jsem jedla víc než Ti přede mnou, zároveň mě úplně minulo "období" nudy jak prý tady bývá zvykem a skoro okamžitě jsem začala ve tmě "vidět". Byl překvapen. No, nuda nemohla ani proběhnout, měla jsem tam toho dost na práci. Hlavně ne-myslet, zkoušet vidět ve tmě kromě nábytku a stěn i sebe a rozvíjet další jiné srandy. Jo, a ujížděla jsem si tam na zvuku trianglu. Jiné nástroje mě ponechaly chladnou. Kytara bohužel chyběla. Byly názory, že mi prý bude chybět internet a že to třeba ze strachu nemusím dát celý. Nic z toho se nestalo. Jen mě mrzelo, že některé zážitky, nemohu sdělit určitým lidem hned a musím vyčkat pár dnů. Pokud si to chcete někdo někdy dát taky, tak týden je ideál, já měla pět dnů a taky to slušně makalo, pod tři nechoďte, přijdete o to hlavní. To je jako jít na koncert kapely, kterou fakt chcete vidět a odejdete ještě při předkapele. Ale samozřejmě, slyšela jsem o lidech co jim stačil i den. Všechno je možný. Já to prostě po pěti dnech ve tmě VIDÍM takhle. (napísala Jitka Psejová, Praha)

Písali o nás v časopise Moje Zdravie..

Brano o svojom 10 dňovom pobyte u nás v tme na surovej strave a štavách

Dalsi moj rozhovor, tento krat nahravany v HD kvalite :D Slubujeme, ze nabuduce to uz bude fakt lepsie :D

Pozrite si videá natočené s Mirkom tesne potom, ako vyšiel po 8 dňoch z tmy. Aké mal pocity, čo od tmy očakával a naopak, čo sa mu v nej dostalo :) 

Veľmi sa mi páčil jeden komentár k článku o tme na sme.sk, preto by som ho sem rád pridal: "Pointa nieje iba senzorická deprivácia, ale že nemáte pojem o čase. zo začiatku si nejak "počítate" čas, ale časom je to nemožné. Práve tento jav je dôležitý, že ste na mieste bez miesta a času, vo vákuu iba so sebou a nemôžete uniknúť myšlienkam. Môžete ich ale konzultovat. Autorka písala, že konečne sa dokopala k tomu premýšľať o veciach, ktoré normálne človek radšej nejak "zahladí" lebo sú nepríjemné, aj keď si ich treba premyslieť.
Je to v podstate klasická psychoterapia, ale šokom, niečo ako učenie sa jazyka tým, že vás šupnú do cudzieho prostredia, na rozdiel od klasických hodín.
Čo sa týka fyziologickych zmien - je to asi rovnake ako "pôst". Mestský človek zažíva určitú formu senzorickej deprivácie pri dovolenke v horách - to je normálne prostredie pre človeka, bez senzorického smogu. Na druhú stranu jeden týždeň nemôže mať nejaké zásadné škodlivé účinky v zmysle nedostatku UV žiarenia. Ale aj nemôže mať nejaký významný blahodárny účinok, preto ide skôr o reklamu.
Myslím, že túžba po senzorickej deprivácii je absolútne prirodzená - veď od toho je dovolenka. Lenže dnes už ani na dovolenke nemáte pokoj, takže treba niečo extrémnejšie. Ľudia už vďaka internetu nevedia čo je nuda a čo je to byť sám so sebou. Nevedia sa s tým vyrovnať a považujú to za zlé.
Nuda je dobrá a preto by podľa mňa deti mali mať veľmi prísny režim na telku, počítač a tak. Keď som bol malý, tak to bolo jednoduché - niekedy v telke fakt nič nešlo, vonku bolo pod psa a mňa strašne iritovalo, že sa nudím, ale vďaka tomu som robil veci, ktoré by som nikdy nerobil. Teraz namiesto toho som iba na nete a píšem koment. Končím."